č1

30. května 2016 v 1:06
Muhahah :3 Začalo mi to sdílení momentálních myšlenek chybět, tak proč ne takhle? ^^
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1     | 2. června 2016 v 0:17 | Reagovat

Že bych si udělala vlastní sobeckou myslánku na Tvém prostoru? ^^
Drzá jsem na to dost.

2 pigleywigley pigleywigley | 2. června 2016 v 0:27 | Reagovat

To teda jsi

3     | 3. června 2016 v 1:46 | Reagovat

Nějaké ty návrhy si projdu zítra... teda dneska. Je toho fakt hodně, víš. Totiž, tó, asi 3 varianty té Itálie, která mi láká, jenže ty bys radši sever nebo ten Amstr... Kdyby se povedlo splašit HP ateliéry, asi by to bylo nejlepší. Hm. ^^

4 pigleywigley pigleywigley | 3. června 2016 v 1:51 | Reagovat

Klidně pojedu do Itálie :-*

5     | 4. června 2016 v 19:33 | Reagovat

:P

6     | 11. června 2016 v 0:12 | Reagovat

Num... Tu dum... Po šesti (!) hodinách na podpatcích, několika kulturních zážitcích, rozhovoru o čajovně, o hocz hájence a o všem možném dalším... zbyla jenom chcíplá myš. Ještě musím vymyslet, jak se zítra (jo, zítra) ve tři ráno dostanu z Hostivaře domů. Nebo ve dvě, to je docela fuk. Anyway to asi před půlnocí nebude. Ale tím se budu zabejvat až zít... dneska, ale až po spánku.
Jo, Cale, já ti tak nezávidim... Co to tu zvoní? O.O

(Myš se potřebovala vykecat, takže opět využívá Tvého prostoru a svojí drzosti. Ha.)

7     | 15. června 2016 v 2:36 | Reagovat

Myš nemá co číst.

8     | 17. června 2016 v 23:45 | Reagovat

Fotešky budou? ^.^ Myši se stýská po foteškách... už dlouho na tom rajčeti neobjevila žádné nové ^.^

9 pigleywigley pigleywigley | 18. června 2016 v 0:05 | Reagovat

Budou, ale dostaneš je asi tady, tatí to na rajče nedává, to byla jen ukázka tamto :c*

10     | 20. června 2016 v 2:24 | Reagovat

Nemůžu si pomoct, Cale... jsem na tebe pyšná. :3

11     | 21. června 2016 v 1:35 | Reagovat

Víš, poslední dobou čím dál víc přemýšlím o tom, sehnat si vlastní bejvák. Jenže na to potřebuju jednak nějakej stálej příjem, a pak taky někoho, kdo do toho půjde se mnou, nebo se k někomu přifařit, protože sama to prostě nedám. Začínám ale mít celkem silnej pocit, že by vlastně bylo i docela fajn, kdyby mě na tu školu nevzali. Protože přijetí by znamenalo dalších pět let tady, nemoct si vydělávat, respektive možnost si pouze přivydělávat na blbých brigádách. ^^ A do vlastního podnikání nechci jít ani náhodou, protože to... nom, ano, jsem prvoplánový člověk a dost situací řeším, až když nastanou, ale tohle je i pro mě prostě děsivá nejistota. Stejně jako vzít si hypotéku a vlastní bejvák si koupit, do toho bych taky nešla. Jenže... prostě... chci kočku (a časem i psa), což teda není jediný důvod, hlavní je, že se chci osamostatnit a vypadnout od nich. Svoboda a nezávislost je pro mě alfa a omega, a připadám si už moc stará na to, abych bydlela pod jednou střechou s lidma, co ve mně stále většinu času vidí fracka. Oukej, to je dost silný slovo, ale když to srovnám s tím, jak to chodí jinde (ano, myslím konkrétní místo, ale to je celkem fuk, které), že rodiče svého odrostlého potomka považují v podstatě za dalšího nájemníka a chovají se k němu tak, a ne stylem jako k dítěti "udělej tohle, protože tady s náma bydlíš"... Složitě se to vysvětluje, a upřímně ten správný výraz pro to nemám, ani ten správný způsob, jak to podat. Prostě... sere mě to. Ten jejich přístup. That's it.
Tím, v co bych se zatím neodvážila doufat, je sehnat si něco s Tebou. Jenže to si asi budu muset ještě počkat, protože já chci být v Praze a zatím nespěchám nijak na společné bydlení, víc spěchám na to, dostat se od nich. A ne, teď to nepíšu v reakci na něco, co by se stalo, teď momentálně je mezi mnou a nima klid. Kdybych to psala v afektu, bylo by to mnohem méně slušné. ^^
A taky protože vím, že Ty chceš barák. Já taky, ale nemám zdání, jestli se k němu někdy dostaneme. Prozatím to chci řešit tím, že se sbalím a s někým složím pronájem napůl nebo i na třetiny, čím dřív, tím líp. A to studium by mi zabránilo udělat to hned. Nemám upřímně ponětí, jestli je právě tohle ten pravý důvod, proč ty zkoušky nechci udělat. Nevím ani, jestli je pravda, že je nechci udělat - nevím, jestli chci, nebo nechci... Kdyby byla možnost studovat a přitom mít prostředky na svůj vlastní kousek prostoru, brala bych to všema deseti. Klidně bych se kvůli tomu i přestěhovala do Kladna, což by bylo snazší, protože bych to měla blíž do školy. Jenže taková možnost prostě neexistuje, nemůžu zároveň studovat a makat... Ani brigády se se studiem skoro neslučujou, což je další problém, protože ty ušetřený prachy brzo dojdou, když se nebudou čas od času doplňovat. A já chci mít na to, abych mohla jezdit za Tebou, aby mohl být příští léto další výlet, abych mohla jezdit i za koníkama, abych mohla mít to kotě... Nevím, jak se budu cítit ve středu, až budu vědět výsledek. Když mě vezmou, ve výsledku to bude znamenat, že kotě bude muset počkat, a vůbec netuším, jestli to bude moct být jedno z těch koťat od Tebe. Protože zůstanu doma, kde prostě žije osmák, a přes to podle našich samozřejmě nejede vlak. ^^ Když mě nevezmou, bude to obrovské zklamání, protože to přece jenom chci studovat, jinak bych k přijímačkám podruhé nelezla. Na druhou stranu to ale možná bude i úleva, protože pak budu moct jít a shánět práci na plný úvazek a snad i nějakého spolubydlícího do pronájmu... Ostatně mě napadlo i přifařit se k Aleksimu, a pokud dojde na rozhodování se, s kým do toho půjdu, bude on jednou z možností, u koho se budu ptát. Jenže tam mi to přijde dost sobecké, až vlezlé. Nevím, jestli zrovna jeho s něčím podobným mám otravovat. A teď o tom celém vlastně uvažuju proto, že nad čajkou, jak bydlí Ghorm, se uvolňuje jedno místo, a já sice netuším, jestli už někoho mají sehnaného, nebo ne, ale v hypotetické rovině jsem o tom přemýšlela chvíli, než jsem dospěla k tomu, že tam ne, protože ten byt se mi nelíbí. A Aleksi... Jo, je zatím jedinej, kdo mě napadá, ale nevím, no. Tam je to s tím prostorem takové ošemetné, navíc, pokud si mám přitáhnout čtvrtou kočku k těm jeho třem...
A to už vůbec nemluvím o tom, jak moc mě štve, že ty přijímačky nemám už dávno za sebou. Kdyby byly, já nevím, třeba o dva týdny nebo o měsíc dřív, dávno to vím, dávno si sháním nějakou práci v případě neúspěchu a možná už někde jsem a něco mám a domlouvám... achjo, no nic. Aspoň jsem se vypsala, i když zatěžovat tím Tebe je to poslední, co chci. Jenže svěřit se musím, potřebuješ to vědět, tečka.

12 Mr. Incognito Mr. Incognito | 21. června 2016 v 1:55 | Reagovat

Nevím, co konkrétně máš za příklad, ale vím, co myslíš, protože já příklad mám taky.
Vlastní bydlení... ne, není to pro mě tak nepředstavitelné jako před dvěma lety, jenže blokuje mě škola. A vlastně docela trochu i Aiduša. Trochu víc.
Není to tak, že chci barák, pouze nechci socialistický panelák. Jenže to pro mě vážně momentálně není aktuální otázka a minimálně ještě rok nebude, pokud se něco nestane.
Přemýšlím o tom, ale zatím to odsouvám do pozadí. Nicméně Tě podpořím v čemkoliv a ať už to dopadne jakkoliv. :c*

13     | 25. června 2016 v 13:08 | Reagovat

Jo, milí drazí, akorát jste mě fakt utvrdili v tom, že je načase odejít... Komunikace level 0. Nebo -1. -.-

14 Mr. Incognito Mr. Incognito | 26. června 2016 v 0:33 | Reagovat

Ňu, co se stalo? :(

15     | 7. srpna 2016 v 1:12 | Reagovat

Ňahah, je krásné mít tě doma. :3

16     | 10. srpna 2016 v 1:38 | Reagovat

Nějaká rozněžnělá ta liška dneska. ^^ Ne že by se mi to nelíbilo.
Přijede s Chlupem? ^^

17 Mr. Incognito Mr. Incognito | 10. srpna 2016 v 9:02 | Reagovat

Nezneužívej ^^ nevím, jak tp bude a zda i naši něco neplánují. Máme tu dědu ^^

18     | 15. srpna 2016 v 18:45 | Reagovat

Tak. A teď by mi mohlo to nahoře nějak sdělit důvod, proč vlastně. Okej, staví mi do cesty problémy proto, abych je řešila, ale pokud se opravdu mají vyřešit jen výměnou... nebo možná... Ne, já se v tom asi nevyznám. O důvod víc, proč bych to chtěla mít shora zdůvodněné. ^^

19     | 28. srpna 2016 v 21:52 | Reagovat

Nevím, jestli mi pomohl pan klavírista, ale asi jo, protože po tom víkendu je pro mě lišák mnohem přirozenější. Zapůsobil na mě hodně, i když jsem s ním promluvila tři a půl slova. Snad je to i tím, že na něm bylo krásně vidět, že se nebojí. Pozitivní působení, zjevně mi to hodně pomohlo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.