č108

21. listopadu 2016 v 0:15
Jsem najednou nejistý. Na jednu stranu se neustále přesvědčuju o tom, že je to tak mnohem lepší, protože je. Pochopil jsem mnoho věcí díky tomu, co dělám. Konečně začínám chápat sám sebe. Těším se na nový život a zároveň mi přijde těžké jít na tu matriku a vzdát se svého jména. Na jednu stranu je to přesně to, co chci. A na stranu druhou se cítím zvláštně vůči našim. Jako bych je od sebe odstřihával. Neumím ten pocit pochopit sám, sotva ho budu umět vysvětlit.
Jen je to rozporuplný pocit a nevím přesně, co s ním. Není to tak, ale něco ve mně to tak vnímá.
Možná měl pravdu, možná na to moc tlačim, jenže já už ten vlak neumím zastavit a ani nechci. Achjo. Svět je složitý a moje myšlení divné. Měl bych jít spát. Měl bych si užívat zbytek fajn víkendu. Měl bych mít radost, že můj život se není evidentně správným směrem. Měl bych, měl bych, měl bych...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.