č111

15. prosince 2016 v 1:55
Je to zvláštní pocit, dívat se na ten nový rodný list. Nevím, jestli pozitivní, nebo negativní, je prostě weird. Něco, co jsem opravdu chtěl. Je tam to, co tam mělo být (krom toho F, course). Ale přesto je ve mě nějaký sentiment. Velmi hloupý, irelevantní a nerozumím mu. Něco ztrácím a v jednu chvíli nevím, zda je to správně. V druhé jsem o to přesvědčený na 120 %. Říkám, je to zvláštní pocit.
Vím, že to je tak v pořádku. Kvůli tomu, jaký mám pocit, když na sebe vezmu pánský oblek, vezmu si tu vestu a dotáhnu kravatu, upravím límeček a přetáhnu na sebe sako. Jak vnímám to, když mi někdo ještě osloví postaru, a když jsem ve společnosti, pro kterou jsem chlap a nezapomíná mi to zdůrazňovat oslovováním chlape nebo pane nebo kolego, to už je jedno. Jak vnímám vlastní oslovování a vystupování. Ostatně, řekla jsi to sama - jsem to víc já. Je to pocit, který mám v sobě, proto ho vyzařuju.

Přesto to do určité míry nepřestává být psychicky složité. Možná se to zlepší, až konečně najdu odvahu mluvit s tatím. Achjo. Jsem hrozný srab.

Díval jsem se převčírem na několik dílů Queer. Vzpomněl jsem si díky tomu na procházku s Karimem... musíme ji spáchat, dokud to jde. Vlastně si teda nejsem jistý, že to bylo fakt v Queer, protože jsem na YT viděl ještě několik dalších filmů a nějak si teď nejsem jistý, ale to je vlastně jedno. Díl, kvůli kterému to zmiňuju, se jmenoval Román pro transky se to jmenovalo nebo tak nějak. Mluvil tam jeden FtM a já si uvědomil, že spoustu těch pocitů, o kterých mluvil, mám taky. Donutilo mě to přemýšlet o té věci ještě z jiného směru, dívat se zas v o něco větším měřítku.

No, to je už jedno. To, co jsem chtěl napsat, to jsem asi napsal a můžu jít snad spát, ty už ostatně zřejmě spíš, ale to nevadí. Vyspi se aspoň hezky. :3
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1     | 17. prosince 2016 v 4:28 | Reagovat

Vím o tom, že se z Tebe něco ztratilo, jak jsem ostatně řekla už před... několika měsícema. Jen nevím, jestli to je totéž, co teď cítíš Ty. ^^ Možná jo a možná ne, ale já došla k názoru, že je dobře, že se to ztratilo. Protože ono "něco" vytvářelo jakýsi nepochopitelný druh napětí, který jsem pořád cítila a byla kvůli tomu ve Tvé bezprostřední blízkosti tak trochu nervózní. Teď už nejsem.

Nevím, jestli mám přát tak úplně dobré ráno, jako spíš dobrý zbytek noci, eh... Anyway, dobře se na dnešek ještě dospi, a já pomalu už zase zvedám kotvy. Neboj, přežiju to... snad.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.